Jak se změnilo naše nákupní chování v průběhu pandemie?
Marketing a covidový rok
Jak se změnilo naše chování v průběhu pandemie? Samozřejmě výrazně. To asi nikoho nepřekvapí. Slovy klasika Járy Cimrmana „Stav dobytka se oproti loňskému roku nezměnil. Více krav, zato méně volů. Také sviní je letos dost.“ Na začátku pandemie (březen 2020) lidé prakticky přestali nakupovat. Tedy, ne úplně. Vykoupili těstoviny, trvanlivé potraviny, a někteří v roce 2050 spotřebují poslední role toaletního papíru, které zakoupili kvůli hrozbě úmrtí tam venku. Když řádí smrtonosná nákaza, toaleťák je v kolonce „must have“.
V průběhu prvního covidového jara a léta přišla obrovská změna oproti předchozím rokům. Výrazně se zvedla poptávka po všech možných i nemožných venkovních aktivitách, které můžete provozovat na chalupách či zahradách. Tolik zahrádkářů, jako v roce 2020, zde bylo naposledy snad před rokem 89.
V průběhu prvního covidového jara a léta přišla obrovská změna oproti předchozím rokům. Výrazně se zvedla poptávka po všech možných i nemožných venkovních aktivitách, které můžete provozovat na chalupách či zahradách. Tolik zahrádkářů, jako v roce 2020, zde bylo naposledy snad před rokem 89.
Všude dobře, venku nejlépe
Díky zavřeným obchodům, kavárnám a diskotékám hledali lidé alternativy pro trávení volného času. Povinnost nosit roušky ve městech je o to více táhla do přírody. Zájem rostl nejen o půjčování chat, chalup, nákup nemovitostí na venkově, ale také o cyklistiku a zahrádkaření. S tím pochopitelně souvisel i zvýšený zájem o zahrádkářské potřeby nebo exteriérový nábytek. Odrazilo se to samozřejmě i v ceně PPC reklam.
roušky, respirátory, desinfekce...
O mnohých produktech jste před tím možná nikdy neslyšeli. Ještě na konci roku 2019 běžní lidé vůbec netušili, jaký je rozdíl mezi respirátorem a rouškou, a rozhodně je nechtěli nakupovat. Na krátkou dobu se toto zboží stalo ještě vzácnější, než toaletní papír. Mimochodem, v USA byl zase extrémní prodej zbraní. U nás máme naštěstí jinou náturu (proto ten toaleťák).
cesty toulavý...
Kde se odrazil covid velice negativně je cestování. Prodej letenek nejprve spadl takřka na nulu, poté zaznamenal mírný vzrůst. Mimochodem, Mezinárodní asociace leteckých dopravců očekává návrat počtu prodaných letenek z období před pandemií až na rok 2024.
Pro letní cesty jsme zvolili raději Chorvatsko, abychom nezůstali někde v Karibiku bez možnosti návratu. Sales managerka Hvaretta Villas Koraljka Prikrylova zaznamenala také změnu chování klientů: „Vliv Covid-19 na Hvaretta Villas byl loni hlavně v tom, že sezóna byla mnohem kratší, než by byla normálně a všechny rezervace byly provedené na poslední chvíli (tzv. last minute). Měli jsme turisty pouze v červenci a srpnu, což je škoda a není to vůbec obvyklé. Ostrov Hvar nabízí velmi příznivé počasí po většinu roku a před pandemii Covid-19 se těšil na turisty cca od Velikonoc do konce října. Letos očekáváme podobný trend, s tím, že nám sezóna naštěstí letos začíná dřív, už koncem května a doufáme, že bude delší než loni. Očekáváme ale zase většinu rezervací na last minute, protože hosté se pochopitelně bojí plánovat cokoliv dlouho dopředu.“
Co nás čeká během léta a na podzim?
Pochopitelně to závisí hodně nejen na počtu nakažených, ale hlavně na rozhodnutí vlády, případně ostatních vládách. Zájem o tuzemskou dovolenou bude jistě vysoký. Může ho ale lehce zhatit jedna věc – podmínky. Pokud zjistíme, že například v Chorvatsku nebo Bulharsku nemusíte chodit s rouškou, do restaurací nemusíte mít test, a pokud bude u nás situace opačná, je možné, že lidé raději pojedou do zahraničí.
Zeptali jsme se na situaci v hotelnictví pana Zdeňka Kronuse, ředitele hotelu Vista v Brně: „Po vypuknutí nemoci Covid-19 v březnu loňského roku se veškeré dění v hotelnictví zastavilo. Ze dne na den jsme přišli o všechny akce (ubytování i konference), které jsme měli nasmlouvané, a s tím spojené ubytování.. Uzavřely se hranice států, takže přestaly jezdit zájezdy pořádané cestovními kancelářemi, zrušily se veletrhy i velké akce, a obchodní klientela také utlumila své aktivity. Omezily se pracovní cesty, školení a konference probíhají na online kanálech. Situace je těžká pro nás všechny, o finanční stránce nemluvě. Sociální kontakt s ostatními lidmi je důležitou součástí našeho každodenního života. Netrpělivě vyhlížíme den, kdy budeme moci opět nabídnout své služby a začít normálně dýchat.“
Brno to je zlatá loď...
V Brně je situace specifická, díky velkému množství vysokoškolských studentů. Ceny nájmů šly mírně dolů. Jak to bude vypadat od září a října? Přijedou studenti? Bude opět výuka na denní bázi? I pokud by to tak bylo, mnoho studentů ze třetích či pátých ročníků už si asi nebude hledat bydlení. Spousta studentů z druhých či třetích ročníků zde nebude mít vybudované vztahy s přáteli, protože se rok a půl neviděli. Zároveň minimálně některé přednášky asi budou pokračovat v online podobě. Kolik procent studentů se vrátí? To bude mít vliv nejen na výše zmíněné nájmy, ale určitě i na restaurace, bary a kluby.
Návrat do restaurací bude možná také trošku složitější, než by se mohlo zdát. Mnoho lidí se naučilo si vařit doma. Zjistili, že je to chutné, levnější a nejsou závislí na konkrétní nabídce. V naší marketingové kanceláři jsme si naučili jídlo brát s sebou. Je to komfortnější než sedět u stolu v restauraci. Další věc je zvyk, který je železná košile… Chodili jste pravidelně v pátek „na jedno“? Možná jste si za rok zvykli na to, že je pohodlnější sedět doma.
Během posledního roku byly nákupy některých produktů rekordní. Jedná se třeba o VR sety, Xboxy nebo služby od Netflixu a HBO. Vrátí se lidé do kin? To je další z mnoha otázek. Domácí kino má své výhody – pauza kdy chci, výběr jaký chci, nemusím řešit lístky, ušetřím nejen za lístek, ale nekupuju si popkorn a colu za 200 Kč…
Co říci závěrem?
Změna v chování před a po covidu bude jistě ohromná. Není příliš předvídatelné, kudy budoucnost bude kráčet (jak jsme si řekli v článku o extrapolaci dat). Celý článek je spíš zamyšlení a spekulace. Nevyplývá z něj nic jiného než konstatování, že svět bude jiný. Alespoň trošku :)
